Osobní bankrot-oddlužení

Osobní bankrot (oddlužení)

V poslední době roste počet tzv. osobních bankrotů. Co to vůbec je a jak tuto situaci řešit?

Osobní bankrot je jiný výraz pro úpadek  fyzické osoby, kdy tato osoba jako dlužník má více věřitelů (alespoň dva), peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po splatnosti a tyto závazky není schopna plnit. Tato osoba je tudíž v situaci tzv. platební neschopnosti. Řešením pro tohoto dlužníka je využití institutu tzv. oddlužení.

Co to je oddlužení?

Oddlužení je jedním ze způsobů řešení úpadku. Pravidla a postup oddlužení vymezuje zákon č. 182/2006 Sb., tzv. insolvenční zákon.

Na jaké dlužníky se oddlužení vztahuje?

Návrh na povolení oddlužení může příslušnému soudu úspěšně podat pouze dlužník – fyzická osoba-nepodnikatel.

Jaké podmínky musí dlužník splňovat, aby jeho návrhu na povolení oddlužení soud vyhověl?

Především musí jeho návrh obsahovat veškeré zákonné náležitosti a doklady, především pak seznam závazků, seznam majetku, údaje o příjmech dlužníka v minulých 3 letech a očekávané příjmy v následujících 5 letech. Navrhovatel také musí k návrhu doložit čistý výpis z rejstříku trestů.

Může soud návrh na povolení oddlužení zamítnout?

Ano, soud může návrh zamítnout, jestliže lze důvodně předpokládat, že je jím sledován nepoctivý záměr nebo že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí. Zamítnout návrh může soud též z důvodu, že návrh podává fyzická osoba-podnikatel nebo že návrh podává fyzická osoba-nepodnikatel, ale dlužné závazky jsou z dřívější podnikatelské činnosti navrhovatele.

Podnikatel tedy oddlužení nemůže využít?

O variantě umožnění odlužení i pro fyzické osoby-drobné podnikatele se původně uvažovalo. Do konečného znění insolvenčního zákona se však tato varianta nedostala a fyzická osoba-podnikatel tak může svůj úpadek řešit pouze jinou formou insolvenčního řízení, a to konkurzem. Nemůže bohužel svou situaci řešit formou oddlužení ani v případě, že podniká a veškeré jeho závazky (dluhy) jsou z nepodnikatelské činnosti.

Je tedy nějaká možnost řešení pro fyzickou osobu-podnikatele?

V případě, že fyzická osoba-podnikatel má pouze závazky z nepodnikatelské činnosti, které chce řešit formou oddlužení, je za současné právní úpravy určitou variantou řešení ukončení podnikatelské činnosti, nastoupení do pracovního poměru s dostatečným příjmem, který zabezpečí zákonné uspokojení věřitelů a následné podání návrhu na povolení oddlužení. Tato varianta je snáze a rychleji proveditelná u fyzických osob, které si pouze přivydělávají podnikatelskou činností při svém zaměstnání  a zaměstnání je hlavním zdrojem příjmů. Dobrou zprávou pro tyto dlužníky je to, že insolvenční soudy mají na základě doporučení expertní pracovní skupiny pro insolvenční právo přihlížet v konkrétní věci k tomu, že dluhy z podnikání jsou nepatrné a takové návrhy na povolení oddlužení povolovat.

Jak je to s oddlužením manželů?

Insolvenční zákon nezná pojem oddlužení manželů. Návrh na povolení oddlužení může podat pouze fyzická osoba. Manželé, kteří mají tzv. společné jmění manželů (SJM) musí počítat s tím, že společným je nejen veškerý majetek nabytý za dobu trvání manželství, ale že společné jsou i závazky vzniklé za dobu trvání manželů a to bez rozdílu, zda závazkový vztah s věřiteli uzavírali oba společně či jen jeden samostatně. V případě podání návrhu na povolení oddlužení jedním z manželů musí s tímto návrhem písemně souhlasit druhý z manželů. V případě, že se v průběhu procesu oddlužení jednoho z manželů nepodaří plně uhradit pohledávky věřitelů, mohou tito věřitelé vymáhat uspokojení zbývající části svých pohledávek po druhém z manželů. V případě, že manželé mají v době podání návrhu na povolení oddlužení společné jmění manželů, proto doporučujeme, aby tento návrh podali samostatně oba. Insolvenční soud poté tyto návrhy spojí a řeší v rámci jednoho insolvenčního řízení.

Co se děje poté, co je podán návrh na povolení oddlužení soudu?

Tento moment je důležitý jak pro dlužníka, tak pro věřitele. Dnem podání návrhu na povolení oddlužení je zahájeno insolvenční řízení, které soud oznámí vyhláškou. Dlužník je tímto dnem povinen zdržet se podstatných operací při nakládání se svým majetkem, věřitelé jsou vyzváni k přihlášení svých pohledávek. O zahájení insolvenčního řízení vyrozumí soud i příslušné instituce, např. finanční úřad, v jehož obvodu má dlužník bydliště, okresní správu sociálního zabezpečení, ale také např. soud, správce daně, soudního exekutora nebo jiný orgán, u kterého podle údajů obsažených v insolvenčním návrhu probíhá řízení o výkon rozhodnutí nebo exekuce na majetek dlužníka. Pro dlužníka je tedy důležité, že zahájením insolvenčního řízení nelze provést výkon rozhodnutí či exekuce, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka. Mezitím soud zkoumá návrh na povolení oddlužení a v případě, že je nutno tento návrh doplnit či upřesnit, vyzve k tomu dlužníka. Termín k doplnění návrhu stanovený soudem je velice krátký (7 dnů) a dlužník by tedy měl být k podání návrhu a jeho doplnění velice dobře připraven. V případě nedodržení termínu či nepředání požadovaných náležitostí soud návrh na povolení oddlužení odmítne. V případě, že návrh na povolení oddlužení je řádně podán včetně všech náležitostí a dokladů a soud neshledá důvody pro jeho zamítnutí, insolvenční soud oddlužení povolí a o tomto vydá usnesení.

Jaká doba uběhne od data zahájení insolvenčního řízení do data vydání usnesení o povolení oddlužení?

Tato doba je odvislá především od kvality podaného návrhu na povolení oddlužení. V případě nutnosti jeho doplňování se samozřejmě tato doba prodlužuje. V současné době je nutno respektovat i skutečnost, že počet návrhů na zahájení insolvenčních návrhů a to především formou oddlužení přibývá a soudy pracují se stejným stavem zaměstnanců. Dle zkušeností lze říci, že u Krajského soudu v Českých Budějovicích je tato doba v průměru 4-5 týdnů.

Co se děje po vydání usnesení o povolení oddlužení?

Soud především v tomto usnesení ustanoví insolvenčního správce a vyzve věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě do 30 dnů. Dále soud v tomto usnesení stanoví termín přezkumného jednání k přezkoumání přihlášených pohledávek a termín schůze věřitelů. Na schůzi věřitelů pak věřitelé rozhodnou o způsobu oddlužení, a to buď formou zpeněžení majetku či plněním splátkového kalendáře. Při oddlužení zpeněžením majetku je výnos z prodeje rozdělen dle zákonem stanovených pravidel mezi účastníky řízení, při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Znamená to, že dlužníkovi v této době zbývá pouze tzv. nezabavitelná část mzdy, ze které uspokojuje svoje základní životní potřeby. Zajištění věřitelé jsou při tomto způsobu oddlužení uspokojeni jen z výtěžku zpeněžení zajištění (např. z prodeje domu či bytu dlužníka, na kterém má věřitel zástavní právo).

Co se děje s pohledávkami věřitelů, které nebyly v průběhu oddlužení uspokojeny?

Jestliže dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Soud tak učiní však jen na návrh dlužníka. Osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo (pohledávky popřené v rámci přezkumného jednání, pohledávky pozdě přihlášené) a dále i na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit.      

Řešení úpadku formou oddlužení může být pro dlužníka velice výhodné. S ohledem na to doporučujete, aby si návrh na povolení oddlužení dlužník zpracovával sám?

Povolení oddlužení je, dle mých dosavadních zkušeností, pro dlužníka především velice osvobozující. Končí mu tím stresové situace při jednání s věřiteli příp. s exekutory či jinými vymahačskými firmami, většinou se urovná i situace v rodině. Dlužník se musí v této době již pouze především soustředit na to, aby měl nepřetržitý pracovní poměr s dostatečným výdělkem, aby uspokojil věřitele tak, jak mu určil soud. Musí si samozřejmě zvyknout na to, že po dobu následujících 5 let bude žít pouze z nezabavitelné části mzdy. Tuto situace (a někdy i horší) však již většinou prožíval i v době před povolením oddlužení a není tudíž pro něho nová. Zpracování návrhu na povolení oddlužení není jednoduchou záležitostí a protože snahou dlužníka je, aby byl návrh soudem přijat, měl by přípravu a vlastní zpracování návrhu přenechat odborníkům. Je však nutná jeho řádná spolupráce a otevřené jednání. A hlavně musí přijít včas.

V jakých časových termínech jste schopni zpracovat návrh na povolení oddlužení?

V případě, že jsou řádně a kompletně dlužníkem připraveny podklady a náležitosti a není-li nutno např. zpracovávat znalecké posudky, je možno předat návrh soudu do 14 dnů od prvého jednání s dlužníkem.

Poradna pro dlužníky

Senovážné náměstí 2 (budova Metropolu)

číslo dveří 329

České Budějovice

Kontakt:  602 152 981,

                606 350 347