Bývalá partnerka zesnulého architekta Jana Kaplického, zlínská rodačka Eva Jiřičná, nepatří mezi osobnosti, které se v médiích objevují každý den. Budějcká Drbna si proto nesmírně váží toho, že se jí podařilo věhlasnou architektku a designérku žijící v Londýně exkluzivně vyzpovídat.
S Evou Jiřičnou si povídala nejen o výstavbě plánované koncertní síně ve tvaru rejnoka či jejím pohledu na počínání developerů, ale i názoru na funkci hlavního architekta jihočeské metropole.
Budějcká radnice už vloni vyhlásila veřejnou výzvu pro zájemce o funkci hlavního architekta města. Žádný z adeptů však tehdy neuspěl, proto nyní komunální politici vypsali druhé kolo výběrového řízení. Budete opět v odborné komisi?
„Nikdo mě zatím neinformoval, že druhé kolo již bylo vypsáno, takže v současné chvíli vůbec nevím, jestli budu do komise přizvaná nebo ne. V prvním kole jsme se dohodli, že žádný z uchazečů nebyl schopen tuto funkci zastávat. Neměl dostatečný přehled nejen o městě, ale i o dění jinde. Jedním z problémů také byla skutečnost, že někteří brali pozici hlavního architekta jako hlavní zaměstnání, jiní si zase představovali částečný úvazek s dojížděním. Komise tedy došla k závěru, že podmínky se musí sjednotit.“
Jaké jsou vaše osobní požadavky na člověka, který by se mohl stát hlavním architektem města?
„Nejdůležitější je, aby měl dostatečné zkušenosti s tím, jak přistupovat k problémům, které se města týkají. Musí být schopen rozeznat dobrý projekt od toho špatného, umět jednat se všemi orgány schvalujícími projekty i s investory, zároveň musí vědět, že jeho rozhodnutí má vliv na dlouhodobou budoucnost města. Dále je třeba, aby měl rozsáhlou zkušenost nejen jako architekt, ale rovněž zvládal administrativu a orientoval se v kultuře. Opravdu to není jednoduchá funkce.“
Myslíte si, že České Budějovice hlavního architekta opravdu potřebují?
„Každé město takového významu, jako jsou Budějovice, potřebují někoho, kdo je autoritou a v určitých situacích svolá všechny zainteresované strany, které se budou na rozhodnutích podílet. Moje zkušenost je taková, že když se tato funkce někde zrušila a byla nahrazena něčím jiným, co nebylo tak dobré, nejednalo se o správný krok. Když jsem přišla do Londýna, fungoval tam hlavní architekt a jeho dílčí rozhodnutí byla v kontextu celého města. Pak jeho funkce zanikla a nahradila se orgány, které rozhodovaly pouze lokálně. To se ale bohužel děje po celém světě. Přitom jsou velmi důležité zkušenosti lidí, kteří v tom městě dlouhou dobu pracují a jsou schopni čerpat ze všech tamních zdrojů. Já osobně držím Budějovicím palce, aby se podařilo hlavního architekta najít.“
Co říkáte tomu, že se spousta věcí v dnešní době podřizuje zájmům různých obchodníků a developerů? V Budějcím například vloni vyrostlo obří Sconto, které nejen svojí barvou evidentně kazí panorama města…
„To je potom katastrofa. Stejným problémem byly za socialismu různé betonové výstavby či sídliště. Každá doba má něco jiného. A právě hlavní architekt by měl při takovýchto projektech zasáhnout a vyžadovat stanoviska z různých stran. Těmto lidem by se neměla povolení tak jednoduše dávat.“
Hodně diskutovaným tématem poslední doby jsou opuštěná kasárna ve Čtyřech Dvorech. Jak byste s nimi naložila vy?
„Revitalizace takových objektů jsou spojené s tím, že někdo do nich musí investovat peníze, něco tam udělá a tato zařízení se už pak musí uživit sama. Město nemá žádné prostředky na to, aby takové prostory udržovalo. V Praze se z kasáren udělal obchodní dům a funguje, dřív ale byla ta budova hodně poničená. Tyto projekty se musí naneštěstí řešit jeden po druhém. Při podobné situaci je každá rada drahá…“
Máte přehled o tom, v jaké fázi je projekt Kaplického koncertní síně pro Budějovice, takzvaného rejnoka?
„V současnosti se připravuje žádost o územní rozhodnutí. Eliška Kaplická nás požádala, abychom na ten projekt dohlíželi. Snažíme se jí pomáhat se všemi potřebnými informacemi.“
Dokážete říct, jaký repertoár by se tam měl hrát, aby byl rejnok využit a celá stavba se zaplatila?
„To nemám tušení, já jsem jenom architekt. (směje se) Lidi, kteří projekt panu Kaplickému zadali, to určitě nějak promysleli. Nemůžu to ale ani napadnout nebo s tím souhlasit, to je nad mé síly. Vím jen to, že ve Zlíně jsme podobnou koncertní budovu udělali, funguje jako multifunkční sál, a i když všichni říkali, že ji nelze naplnit, po roce se to povedlo. Budějovice jsou větší než Zlín, proto můžeme čekat podobný průběh.“
Čím se vlastně zabývá váš pražský ateliér?
„Nyní děláme pro jednu společnost projekt obchodního centra na laciné koupelny. Ty se vždycky prodávají v hrozných prostorách, proto vymýšlíme, jak by se to dalo vylepšit. Dále pracujeme na bytovce a kancelářské budově na Rohanském ostrově v Praze, zabýváme se i několika privátními projekty. Naše činnost je velmi různorodá.“
Přestože se do Českých Budějovic jen tak nedostanete, stihla jste si město někdy prohlédnout?
„Byla jsem tam asi třikrát v životě. Když jsem ale přišla na českobudějovické náměstí a procházela se okolními uličkami, byla jsem překvapena, jak krásné tam máte centrum. Musím říct, že Budějovice mají být na co pyšné! Problémem je ale místní doprava. Když jsem jednou tudy projížděla do Českého Krumlova, nestihli jsme divadelní představení, protože jsme zůstali hodinu zaseknutí u nějakého komerčního centra.“
Foto: Ondřej Hošt
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
