DRBNA HISTORIČKA: Jiráskovo nábřeží

Na snímku Václava Koudelky pořízeném z věžáku u staroměstského hřbitova po roce 1970 je zachycena vpravo Vltava proti proudu a vlevo Jiráskovo nábřeží směrem k Dlouhému mostu, přesněji ke starému Dlouhému mostu. V pozadí stojí napříč Vltavy Jiráskův jez (vlevo budova elektrárny, vpravo bubny). Zcela vpravo na levém břehu Vltavy je vidět cesta k Lannovo loděnici.

Jiráskovo nábřeží má na snímku dvě části zástavby. Blíže k Husově třídě stojí secesní dům, lze rozeznat nárožní věžičkou, vedle směrem ke Klavíkově ulici navazuje bývalý Schnarcherův dům a na rohu novodobý dům s lodžiemi. Druhou část od Klavíkovky po pravém břehu po proudu Vltavy tvoří řada vil z období první republiky. Široká náplavka Vltavy, která jednou za čas je pod vodu, se dnes upravuje.

Nábřeží se kolem roku 1900 neoficiálně jmenovalo U Dlouhého mostu. V roce 1904 se postavil na rohu Husovky Nisslův dům a začal se rýsovat půdorys nové komunikace. V roce 1906 stanovila radnice název Lannovo nábřeží. Dne 2. července 1921 radnice přejmenovala Lannovo nábřeží na Jiráskovo. Lannova loděnice byla a je na druhém břehu Vltavy, ale to důvod ke změně nebyl. Adalbert Lanna byl pro radnici Němec z režimu c. k. Spisovatel Alois Jirásek byl oblíbený obecně, skoro v každém městě má ulici nebo náměstí (narozen 1851 v Hronově, zemřel 1930 v Praze).

Stále se vyskytuje, ale ustupuje to, že Jiráskův jez je pojmenovaný podle Aloise Jiráska. Jenže jez je nazván podle Antonína Jiráska, autora regulace budějovických řek. Přispělo k tomu i to, že oba jsou A. Jirásek, ovšem jeden byl pedagog, druhý inženýr. Spíše se dnes jez lokalizuje ne jako Jiráskův, ale termínem bubny.  

Někdejší Schnarcherův dům, později Automobilový podnik Františka Knappa, byl v letech 1957 a 1958 přestavěn a zvýšen pro byty zaměstnanců státních lesů. V nově upraveném domě bylo dvacet bytů, z nichž tři byty si zamluvila radnice. Ze vzpomínky prvních nájemníků: „Stěhovali jsme se sem v lednu 1960 jako jedni z prvních. Na dvoře byly garáže pro služební vozy a dvě hospodářské budovy. V jedné patrně bývala stodola a ve druhé bývaly stáje pro koně. Když my jsme přišli v roce 1960 ještě byly ve stájích žlaby a na zdech namalovány koně, což se nám dětem moc líbilo. Celému objektu se říkalo stará Knappovina.“

Na dvůr podniku Autodoprava a stěhování veškerého druhu zboží, jakož i stavebního materiálu Františka Knappa vedl z nábřeží domem průjezd, ale auta zajížděla do dvora z Klavíkovy ulice. Po roce 1950 připadl areál státním lesům (současně také bývalá staroměstská škola, kde bylo zařízeno podnikové ředitelství).

Původně to byl dům Eduarda Schnarchera, statkáře, majitele realit, milovníka vína a krásných dívek. Vlastnil také ostrov mezi Vltavou, Malší a Mlýnským potokem zvaný Schnarcherův. Později ostrov prodal Sokolům, dnes je to Sokolský ostrov. Rodina Schnarcherů také vlastnila velký dům na Mariánském náměstí. V pokročilém věku byl vedoucím skladů piva v Široké ulici v domě s nápisem B. B. Místní listy věnovaly Eduardovi Schnarcherovi patřičnou pozornost, ale zrovna to, jestli jako znalec vína přešel na pivo, když byl šéfem skladu dobrého piva, neuvedly.