Na snímku z archivu Arnošta Matschina je zachycena Panská ulice při pohledu z Hroznové. Podle reklamní tabulky na vlevo Staré rychtě „Vincenc Boček, krejčí“ byl snímek pořízen mezi roky 1904 a 1934, poněvadž v těchto letech Vincenc (také Čeněk) Boček v Panské šil. Ať už to bylo před 1. světovou válkou, nebo po ní, nedá se říci, vida domy na snímku, že by se režimy c. k. a ČSR o Panskou zajímaly, nebo že by se tam někdo z místních úřadů šel podívat.
Časopis Za starou Prahu uveřejnil v roce 1934 článek o tom, jak starobylý ráz Panské narušila stavba mansardy: „Barokní dům čp. 61 v Panské ulici v Českých Budějovicích s pavláčkou ve štítu pod střešní valbou byl adaptován. Ohyzdná mansarda eternitem krytá je odstrašujícím případem.“ Na snímku je to pátý dům zprava, který má ještě valbovou středu.
Dům vlevo na rohu Panské a Hroznové sahá v půdorysu až do ulice Mlýnské. Zadní stěnou je vlastně gotická hradba. Dům se běžně nazývá Stará rychta, kde měl bydlet a mít úřad královský rychtář. Měl i soudní pravomoc a zde malou šatlavu. Nasvědčuje tomu na boční zdi freska Spravedlnost, která je však novější z doby nenavazující na rychtářský úřad. Někde ale rychtář úřadovat musel.
Stará rychta měla do roku 2003 šindelovou střechu. V roce 2004 se prováděla oprava domu, přičemž byl odkryt gotický portál a okno s ozdobným kamenným ostěním. Ze snímku není rozeznatelná buď dlažba, nebo utužený štěrkopísek. Léta tam bývaly kočičí hlavy. Je patrná vlevo jakási stružka na odvod vody. V tom čase již byla pod Panskou zaklenuta kanalizace z let po roce 1872.
Občas někdo připomene, že do Panské vedla z kláštera tajná podzemní chodba. V některém domě ve sklepě, že je do ní zazděný vchod (to by mohla být klenutá a prostorná kanalizace 1872). Vyloučeno to není, ve středověku skoro všude měli nějaké katakomby a tajné chodby a zejména kláštery měly tajné únikové chodby, nehledě na hrady. U nás by to komplikovaly spodní písek a voda. Abychom byli pořádné historické město, můžeme nezávazně připustit, že jsme tajnou chodbu měli. Jako v Klatovech, Táboře nebo Jihlavě to ale nebylo.
Půdorys Panské trochu nezapadá do pravoúhlého systému náměstí a ulic, jak je vyměřil technický zakladatel města rytíř Hirzo. Vypadá to, že v okrouhlém půdorysu jádra města v severozápadní koutu mu Panská nějak vyšla. Zbylo na ní místo. Mlýnskou ulici nevyměřoval, ta je novější a vlastně za hradbou. Bylo tam tak málo místa, že domy na západní straně Panské mají v sobě zezadu v Mlýnské ulici hradby. V některých domech lze v patře vystopovat i hradební ochoz. Již ne dřevěný, jen jako chodba. Z Mlýnské ulice si lze udělat představu, jak byly hradby vysoké.
V 16. století se objevil pro ulici název „Herrengasse“, což by šlo přeložit jako Panská ulička, nebo krátce Panská. Proč zrovna Panská, když v ulici bydleli drobní řemeslníci, jircháři, koželuhové apod., tedy žádný panský stav. Podle Daniela Kováře to asi souviselo s tím, že domy v Panské spravovala městská rada – pánové (sami tam ovšem nebydleli). Úředně byl název Panská schválen v roce 1875 a ustál všechny následující politické režimy.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
