Počasí dnes5 °C, zítra4 °C
Pátek 29. listopadu 2024  |  Svátek má Zina
Bez reklam

DRBNA HISTORIČKA: Do roku 1867 stála v centru Pražská brána

V dnešním dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na centrum Českých Budějovic. Popisuje Krajinskou ulici ve směru od centra k Mariánskému náměstí. Tam stála do roku 1867 Pražská brána.

Na kolorovaném snímku se představuje zadní část Krajinské směrem na Mariánské náměstí s tramvají, na kterou si fotograf jistě počkal. Na první pohled je vidět, že na konci Krajinské něco chybí. Mezi vlevo vysokým barokním domem, poněkud „useknutým“, a vpravo menším domem s vysokou gotickou střechou, totiž stála do roku 1867 Pražská brána. Na radnici se o starobylou městskou bránu slovně bojovalo. Nic nepomohlo, že v bráně byl zabit vojskem pasovského biskupa Šimon Plachý a že jde o poslední bránu ve městě, přičemž jiná města si svých bran považují.

Za Mlýnskou stokou směrem na Mariánské odolával opevněný barbakán se samostatnou renesanční bránou hlásající vstup do královského města. Barbakán byla zatočená ulička, kde stály domky pro zaměstnance radnice a strážníků. Vedly tudy dva mosty. Jeden přes vlastní Mlýnský potok a druhý přes hradební příkop. Roku 1875 bylo vše zlikvidováno. Uvažovalo se i o trvalém zasypání Mlýnského potoka (později se uvádělo Mlýnská stoka), ale to se radnici nepodařilo uskutečnit.

Po zboření Pražské brány se strana vysokého domu (Česká zastavárna) do ulice upravila v podobném stylu jako průčelí. Pražská brána měla gotický půdorys ve tvaru obdélníku o stranách 9,5 na 8,5 m. Vjezdový gotický portál byl široký 3,5 až 4 m a stejně tak vysoký. (Pro srovnání, náš viadukt na Rudolfovské má dopravní průjezd 3,4 m.) Radnice tvrdila, že brána brání průjezdu do města. V roce 1867 jezdily do města jen potahy a kočáry. Navíc před každou bránou bývaly zájezdní hostince, kde si přijíždějící často nechávali koně i vozy. Prostě radním se Pražská brána nelíbila.

Na místě vysokého domu s mansardovou střechou stál starší dům, který v roce 1781 koupil koželuh a jirchář Josef Taxberger a dům zcela přestavěl v barokním pojetí. Ve vysoké půdě sušil kůže. Hřeben střechy byl ve výši hlavní římsy tělesa Pražské brány. Taxbergerové ukončili koželužské řemeslo před rokem 1890, kdy dům získala Česká zastavárna, která se v roce 1912 přestěhovala do Široké. Potom byla pár let v domě okresní nemocenská pokladna. Roku 1919 se stal majitelem Taxbergerova domu obuvnický mistr František Schuster. Koupil dům za 60 000 K.

Místu, kde stávala Pražská brána se neúředně říkalo V Bráně. Vlevo Taxbergerův dům, vpravo zajímavý gotický Rothův dům. Terezie Rothová vlastnila sousední dva domy v Hradební. V Rothově domě měl živnost cukrář Mertl, holiči Pjetron a Hanzlík a obuvník Žáček. Dům byl do základů zbořen v roce 1927 a poté postaven dům ve stylu roku 1928, něco mezi art deco a blížícím se funkcionalismem. Na průčelí do Krajinské je z piety vyobrazen reliéf Pražské brány. Místní název U Pražské brány pro nový dům pomalu ustupuje. V přízemí na rohu Hradební bývala „růžová“ Hollerů cukrárna. Kolem roku 1992 navrhovala jedna firma obnovit opodál Pražskou bránu a také bránu Rybářskou, připravila i makety, ale reálné (hlavně finančně) to není.

Hodnocení článku je 88 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Poskytl Jan Schinko

Štítky české budějovice, historie, drbna historička, jan schinko

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

DRBNA HISTORIČKA: Do roku 1867 stála v centru Pražská brána  |  Historička  |  Drbna  |  Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.