pátek 1. července 2022 Jaroslava

Tým mládne, ustupovat z medailových pozic ale nechceme, říká trenér Dvořák

René Dvořák je s Jihostrojem spjatý s krátkými přestávkami už pětadvacet let. Nadcházející sezona bude jeho sedmá v roli hlavního trenéra, což je nejvíce v novodobé historii klubu. Čerstvě 57letý kouč ve velkém rozhovoru mimo jiné hodnotí uplynulý ročník a rozebírá letní změny v kádru.

Jihostroj v uplynulé sezoně nejdříve vyhrál Český pohár, pak bral extraligový bronz. Jak to nyní s odstupem hodnotíte?
Sezonu bych rozdělil na dvě poloviny. Dlouhodobá část a Český pohár je první polovina, která byla velmi úspěšná. Vítězství v poháru mi přijde trochu nedoceněné. Ve čtvrtfinále jsme měli nejtěžšího možného soupeře, když jsme museli přejít přes Prahu. Ve finále jsme pak hráli s Karlovarskem, což byl ohromně těžký zápas, který jsme odehráli velmi slušně. Tohle beru jako obrovský úspěch. Druhou polovinou sezony beru play-off, ve kterém se nám nepovedlo semifinále. Bohužel nás zastihlo v takovém rozpoložení, v jakém jsme byli.

Jak to myslíte?
Bohužel jsme měli zraněné dva klíčové hráče – Radka Macha a Caseyho Schoutena. Mach byl zraněný dlouhodobě a Schouten se zranil v prvním čtvrtfinálovém zápase. Oba pak nemohli být dobře připravení na semifinálový souboj. Radek se těžce dostával zpátky po dvouměsíční pauze a až v sérii o třetí místo zahrál svůj standard. U Schoutena bylo zase vidět, že začal trénovat naplno až tři dny před prvním semifinále. Celou semifinálovou sérii až do konce play-off se potýkal se zraněním. Do toho přibyla zranění nebo nemoci dalších hráčů – na marodce byli třeba Piskáček a Stoilovič.

Zároveň se v semifinále Lvi Praha potkali s formou…
Ano, hrálo roli více faktorů. My jsme nebyli v nejlepším rozpoložení a Praha naopak podala výborný výkon. V prvním zápase série jsme ještě kralovali, ale ve druhém utkání v Praze se Lvi dostali na obrovskou vlnu, na které jeli až do konce play-off. Výkony Prahy pro mě ale nebyly překvapením, ať už rozpočtem nebo silou kádru se nahoře měla pohybovat celou sezonu. Spíš mě překvapovalo, že se jí moc nedařilo v základní části. Určitě ji také pomohli Kriško a van Dijk, kteří posílili Lvy na začátku února, a ještě vyšperkovali už tak velmi silnou soupisku. Oba jsou to zkušení harcovníci, kteří přinesli důležitou stránku psychické odolnosti.

Po prohraném semifinále je těžké namotivovat se na souboj o třetí místo

Našel byste v semifinálové sérii něco, co se dalo udělat jinak?
Díky zkušenosti z trenérské a hráčské kariéry mám podložené, že v zápasech, kdy jde o všechno, stačí k nakopnutí mužstva jeden impulz. Třeba jedna šťastně vyhraná koncovka. Jeden tým to nakopne, druhý srazí dolů. Myslel jsem si, že se nám něco takového povede. Musím ale říct, že Praha nás k tomu nepustila. Neudělala vlastní chyby a nedovolila nám vyhrát nějakou koncovku se štěstím.

Jihostroj dokázal vždy v klíčových momentech play-off zapnout na vyšší obrátky a vyhnout se krizi. Proč se tentokrát nenašel nikdo, kdo by tým z krize dostal?
Jak už jsem říkal – každé mužstvo spoléhá na určité osobnosti a my jsme tyto hráče bohužel neměli v dobré zdravotní pohodě. U nás touto osobností vždycky byl Radek Mach, který svým uměním a klidem v play-off převyšoval ostatní. I v těžkých momentech dovedl hrát s chladnou hlavou. Bohužel byl z formy po zranění a ani naše nejúdernější síla Casey Schouten nebyl ve své kůži. Mužstvo tohle vycítí. Miguel de Amo, který byl také vždycky naší vedoucí osobností, se tak neměl o koho opřít. Konec konců ani Miguel nepodával své nadstandardní výkony. Jak jsme byli jako tým vždy pohromadě při vítězstvích, tak jsme teď byli bohužel všichni pohromadě i v útlumu.

V souboji o třetí místo s Odolenou Vodou vybojoval Jihostroj bronzové medaile. Série však byla dramatičtější, než se předpokládalo…
Když se nedostanete do finále, jste ohromně zklamaní. A potom je tedy strašně těžké se koncentrovat a namotivovat na souboj o třetí místo. Odolena Voda měla logicky podstatně větší chuť, protože nevyhrála medaili patnáct let. Já jsem rád, že se nám povedlo se namotivovat takovým způsobem, že jsme po dobrém výkonu vyhráli první zápas doma. Na Odolce jsme to pak měli těžké, protože doma výborně podávala a dařilo se jí. Myslím, že není vůbec žádná ostuda prohrát na Odoleně Vodě 2:3. Její mužstvo patří do špičky a je normální, že se takové týmy poráží navzájem. Jsem velmi rád, že jsme v rozhodujícím třetím zápase opravdu ukázali, že volejbal hrát umíme. Byli jsme konečně v lepší zdravotní kondici, a bylo to vidět i na našem výkonu. Jsem rád, že jsme zakončili sezonu bronzovou medailí a potěšili diváky.

Co si vůbec myslíte o sérii o třetí místo, která se třeba v hokeji nehraje?
Hokejisté ví moc dobře, proč se o třetí místo nehraje. Zklamání z nepostupu do finále je obrovské a namotivovat hráče, aby šli znovu do boje, je hodně těžké. Ve volejbale se o třetí místo hraje a já to neodsuzuju. Pokud by se ale o třetím místě rozhodovalo podle umístění po základní části, tak bych se taky nezlobil. Argumentem pro je, že hrajeme primárně proti diváky, a i zápasy o třetí místo mají kvalitu. My jsme byli důkazem, že diváci na souboje o třetí místo rádi přišli. A pro nás také bylo lepší rozloučit se s diváky vítězstvím a dobrým výkonem, než kdyby pro nás sezona skončila v Praze prohrou a byli jsme automaticky třetí.

U de Ama přišel čas na změnu, Schoutena přeplatila konkurence

Po sezoně došlo k poměrně razantním změnám v kádru. Pojďme popořadě – pro Miguela de Ama už přišel čas se s Jihostrojem rozloučit?
Pravděpodobně ano a myslím si, že i on sám to cítil. Byl tu čtyři roky, což je v dnešní době hodně. Hlavně pro cizince, který se pohybuje po světě, je to velmi dlouho. Jeho motivace asi logicky nebyla taková jako v prvních letech. Tak už to bývá. Dokázal s Jihostrojem vyhrát spoustu trofejí a hledat neustále novou a novou motivaci, když jste na jednom místě, je určitě těžší. Je to i o tom, že soupeři už ho znají a mají ho načteného. Myslím si, že v pravý čas obě strany došly k tomu, že je čas na změnu.

Odešel také univerzál Casey Schouten. Jaký byl důvod?
Jeho odchod nás mrzí, protože za dva roky u nás pokročil a v této sezoně už byl naší velkou oporou. Bohužel ho konkurence přeplatila. Praha si dnes může dovolit platit hráče tak, jak my nemůžeme, a nechtěli jsme rozjíždět žádné finanční závody. Pokud byl Casey zdravý, pomáhal nám svojí silovou hrou. Po profesionální a tréninkové stránce jsem byl s jeho přístupem naprosto spokojený, a to samé platí o Miguelovi. Oba jsou profíci, které by chtěl mít každý trenér ve svém mužstvu. Jen mě mrzí, že Casey úplně nepřevzal roli lídra, který by v koncovkách a důležitých momentech tvrdil muziku. V poháru hrál výborně, bohužel v play-off to nebylo ono, což bylo zapříčiněné asi i jeho zraněním.

Posledním odchodem je Radek Mach, který ukončil kariéru po úctyhodných devatenácti sezonách v Jihostroji.
Radek Mach je opravdu inventář klubu. Dlouhodobý kapitán, který řídil celou šatnu. U něj to bylo spíš asi o psychické únavě, ale samozřejmě také o motivaci. V této sezoně byl bohužel i hodně zraněný. Myslím si, že pokud by byl Radek zdravý, tak neustále měl na to vyrovnat se špičce extraligy a předávat zkušenosti dál. Samotnému velmi záleží na klubu, takže se obě strany domluvily, že na jeho místo přijde mladší a perspektivnější hráč s větší motivací. Mužstvo musí jít dál a obměňovat se.

Ondrovič pomůže zlepšit komplexní obranu na síti

Pojďme ke změnám na jednotlivých postech. Proč nedošlo ke změně na smečařském postu, který byl označován za slabinu v sérii s Prahou?
Chtěl bych se našich smečařů trochu zastat, protože to není tak jednoduché. Pražští smečaři nás předčili fyzickými parametry. Důležitým faktorem je ale také to, kdo je brání. V zóně čtyři, kde smečují jejich vysocí smečaři, jsme neměli obranáře s velkými fyzickými parametry. Miguel de Amo ani Casey Schouten nejsou chlapi přes dva metry a jejich smečařům to umožnilo snáze útočit. Naopak naši smečaři to měli těžší proti 216 centimetrů vysokému van Dijkovi. Na tohle se také musí koukat, když se znovu bavíme o semifinálové sérii. My samozřejmě víme, že nám chybí tenhle typ smečaře přes dva metry vysoký, který by dával rány z velké výšky.

Proč tedy takové smečaře nemá také Jihostroj?
Je to o tom, že sehnat smečaře s takovými fyzickými parametry, aby navíc dokázal dobře přihrávat servis a nedostával esa, je velmi těžké. Takových hráčů není moc a když už takového najdeme, tak hraje v jiných ligách a za jiné peníze. My musíme pracovat s tím, na co máme. Rádi bychom v budoucnu takového hráče také ulovili. Teď se snažíme, aby se jím stal Martin Licek, protože má k tomu všechny předpoklady. Už během jeho první sezony u nás potvrdil, že může jít výkonnostně ještě nahoru. Mužstvo také potřebuje dobře přihrávající smečaře a většinou platí, že tohle nezvládají smečaři, kteří jsou vyšší než dva metry. Koncepce Prahy je jiná a jejich smečaři přihrávku v play-off zvládli. My jsme dokázali například v Českém poháru, že můžeme vyhrávat trofeje i se smečaři, které máme. Každý má svoje přednosti a vždycky to není jen o ráně z výšky.

Na blokařském postu nahradí Radka Macha navrátilec Peter Ondrovič. Jaká bude jeho role?
Přichází na post blokaře obranáře. Velmi si ho ceníme pro jeho blokařské přednosti, které zatím trochu chybí našim dvěma mladým blokařům. V tomto ohledu by jim měl určitě předávat zkušenosti. Nicméně Peter je sám pořád ještě mladý hráč, který může jít výkonnostně nahoru. Podmínkou ale je, že musí hrát, a minulou sezonu toho v Belgii moc nenahrál. Málokdo to asi vidí, ale já si myslím, že jedna z našich horších činností v uplynulé sezoně byla právě komplexní obrana na síti. V příští sezoně bychom díky hráčským posilám měli být v této oblasti mnohem lepší.

Očekáváte u mladých reprezentačních blokařů Josefa Poláka a Olivera Sedláčka další výkonnostní progres?
Oba jsou zatím mladí a mají velmi dobré fyzické předpoklady. Útočně jsou výborní. Musí se určitě zlepšit ve čtení hry nahrávačů soupeře, aby byli lepší obranáři. Progres u nich bude určitě pokračovat. Já věřím, že jim hodně pomůže mezinárodní konfrontace v národním mužstvu. V naší extralize ale nejsou lepší čeští blokaři než oni dva vyjma karlovarského Zajíčka.

Přivést hráče kalibru Girauda je skvělý počin vedení klubu

Nová posila na post nahrávače Matias Giraudo měří 202 cm. Jak se s jeho příchodem změní hra týmu?
Naše útočná hra se změní podle toho, jaký bude mít styl nahrávky. Matias musí reagovat na to, jaké přednosti mají jeho spoluhráči. Určitě si najde hráče, kterým bude věřit, a spojí to se svým stylem. Viděl jsem ve spoustě zápasů, jak Matias vede svoji hru. Ale vedl ji tak v Nice s jinými spoluhráči, tady to může být trochu jiné. Obrovské zlepšení v naší hře očekávám na bloku, kde je určitě mnohem lepší než Miguel díky svým fyzickým předpokladům. Zároveň také Matias dobře brání v poli a je velmi pohyblivý na svoji výšku. Předpokládám, že by měl být velkou oporou na servisu. Podle statistik to byl druhý nejlépe podávající hráč ve francouzské lize, takže pokud si to převede i do české extraligy, tak by měl i u nás patřit ke špičce.

Jak si vůbec ceníte toho, že se do Jihostroje povedlo přilákat prvního nahrávače z Francie?
Jsme velmi rádi, že jsme ho dokázali přivést do Jihostroje. Všechny týmy ve Francii jsou obrovsky silné a jsou schopné se porážet navzájem. Není to jako u nás, kde mají poslední tři čtyři týmy výkonnostní propad. Přivést do Jihostroje hráče jeho kalibru, který odehrál v základní sestavě Nice velmi kvalitní zápasy, považuju za skvělý počin vedení klubu. Kéž by se povedlo českým manažerům přilákat do naší extraligy více podobných hráčů. Velmi by to zkvalitnilo soutěž. Předpokládám, že Matias českou extraligu vyšperkuje.

Na post univerzála přichází Stijn van Schie z belgického Roeselare, který ale nikdy nebyl prvním univerzálem. Co od něj očekáváte?
Měl by být největším tahounem mužstva na útoku a na servisu. Sehnat kvalitního univerzálního hráče, který by táhnul mužstvo k titulům, je velmi obtížné. Je to otázka peněz, protože to jsou jedni z nejdražších hráčů na trhu. My jsme hledali hráče, který má dobré parametry, je na tom dobře silově a má kvalitní servis. Stijn to splňuje. I přesto, že nehrál nikdy první účko, tak na tomto postu odehrál zápasy v nejlepším belgickém klubu Knack Roeselare. Belgická liga je nejméně na stejné úrovni jako naše soutěž a týmy ve špičce jsou na tom možná i lépe. Kvalita týmu a kvalita hráče je vysoká a Stijn si v Belgii prokazatelně svoji práci splnil.

Ve financích extralize kraluje Praha

Zajímavě posilují i konkurenční týmy v extralize. Bude v příští sezoně těžší probojovat se třeba až do finále extraligy?
V každém případě bude. Liberec udělal znovu velkou proměnu kádru. Řekl bych, že poskládal mužstvo lépe než v minulé sezoně. Bude mít prověřeného nahrávače, o kterého se bude moct opřít. Z Karlových Varů odejdou dva z nejlepších českých hráčů posledních dvou sezon, ale nahradí je opět kvalitou, protože Karlovarsko si umí najít hráče. Díky Kubovi Novotnému a jeho zkušenostem v tomto oboru má velké možnosti získat velmi dobré hráče za rozumnou cenu. Bude záležet na tom, jak se jeho noví cizinci sžijí s českou extraligou, ale kvalitu budou mít určitě obrovskou. V nejužší špičce se znovu bude pohybovat Praha, která bude papírově velmi silná. Těžko říct, kdo další Lvy posílí, u nich nikdy nevíte, koho koupí za týden. Mají prostředky a chuť vyhrát titul. Nebude to ale jen o nás, Liberci, Karlovarsku a Praze. Myslím si, že i Kladno má velmi dobře poskládané mužstvo a spoustu hráčů udrželo. Brno by mělo posilovat a kvalitu bude mít i Odolka. Myslím si, že v extralize může být až osm týmů, které budou schopny doma vyhrát s kýmkoliv. V příští sezoně už by se z extraligy mělo sestupovat, takže kluby budou muset poskládat mužstva tak, aby se vyhnuly boji o záchranu. Osobně si myslím, že extraliga bude silnější než v minulé sezoně a boj o špičku bude ještě vyrovnanější.

Není tedy na čase trochu mírnit očekávání do další sezony?
Je pravda, že zhruba posledních dvacet pět let se v Českých Budějovicích hraje totální špička a neustupuje se od toho. Velmi dlouhou dobu se tu hraje víceméně nejhůře o třetí místo. Lidé jsou namlsaní a čekají spíš na závěr sezony, což je trochu škoda. My ale v žádném případě nechceme ustupovat z medailových pozic. Opět by měl mít Jihostroj tým, který by se měl probojovat do semifinále. Tam už je to o tom, aby bylo mužstvo vyladěné zdravotně i psychicky, a ještě dostalo impulz k tomu, aby mohlo vystoupat do finálového boje. Při vyrovnanosti naší ligy je semifinále a finále prostě o detailech a sportovním štěstí.

Navíc už jsou v extralize kluby, které si mohou dovolit vynaložit větší finanční prostředky na hráče než Jihostroj…
Svět sportu je dnes hlavně o financích a v nich už nejsme úplným králem. Všechno se vyrovnává. V tomto směru teď extralize asi kraluje Praha. U nás teď nastalo období, kdy se mužstvo postupně obměňuje. Zdravé jádro pěti šesti hráčů, které tu několik let vyhrávalo tituly, postupně dosluhuje. Letošní změny zase napovídají tomu, že jako mužstvo mládneme. Každá výměna může přinést drobný výkyv na pozicích ve špičce.

Po konci Radka Macha se nabízí také otázka, kdo bude novým kapitánem Jihostroje?
Na to je ještě brzy. Přichází noví hráči a nejdřív chci zjistit, jaké jsou to typy. V hlavě nějakou představu mám. Zatím je to ale předčasné, příprava je dlouhá dva měsíce a možná se vyprofiluje pravý lídr přirozeně. I kdyby to měl být cizinec. Myslím si, že funkce kapitána je trochu přeceňovaná. Jde hlavně o to, aby kapitán byl pro spoluhráče lídrem v šatně.

Změna nastane také na postu asistenta trenéra, kde končí Tomáš Skolka, kterého nahradí právě Radek Mach. Co za touto novinkou stálo?
Tomáš se rozhodl ukončit působení u A-týmu z důvodu svého velkého vytížení. Učí na ZŠ Oskara Nedbala, a ještě k tomu trénuje mládež. Měl toho hrozně moc a jeho vytížení bylo vražedné. Radek má velké množství zkušeností a je schopný hráčům ohromně pomoct. Bude na to nahlížet z jiného úhlu, protože byl ještě v minulé sezoně aktivní hráč a je s mužstvem spjatý. Určitě to pomůže i mně v tom, abych byl hráčům blíže. Podle mě to bude dobrá volba.

Vy osobně zahájíte na střídačce Jihostroje už sedmou sezonu. To je nejvíc v novodobé historii klubu. Co říkáte na takovou důvěru?
S klubem jsem spjatý už od mládí od dob Škody České Budějovice. Prošel jsem klubem jako hráč, trenér mládeže, B-týmu, vedoucí mládeže a teď trenér A-týmu. V Jihostroji jsem s krátkými přestávkami nějakých 25 let a spolu s masérem Hochem jsem svým způsobem už takový inventář klubu. Jak bývalá Škodovka, tak dnešní Jihostroj jsou moje srdeční záležitost. Vždycky se snažím pro klub odvést sto procent práce a Jihostroj pro mě vždycky bude klub mému srdci nejbližší.

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Dan Kubát

Štítky Jihostroj, volejbal, sport, Jihočeský, Budějce, rozhovor

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.