Vyhledávání

Předvánoční díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko jak jinak než vánočnímu strom. Víte, kdy byl postaven před radnicí první strom Svobody? A kdo ho městu daroval?

V dnešním díle Drbny historičky se Jan Schinko podívá na bohatou a proměnlivou historii domu na rohu Krajinské a Hradební. Od špitálu sv. Václava, přes empírovou přestavbu pro purkmistra Klavíka až po továrnu, papírnictví a samoobsluhu. Dům byl...

V novém dílu Drbny historičky se historik Jan Schinko podíval na budovu banky na rohu Krajinské a Hroznové. Přečtěte si jaká je historie tohoto domu, jak se v něm banka postupně rozrůstala a jaké reakce vyvolala v roce 1913 jeho razantní přestavba.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko rozepsal o oslavách Matice školské. V roce 1901 na ně přišlo šest nebo sedm tisíc lidí. Později se termín konání slavností ustálil na poslední neděli v červnu. Po vzniku Československa byla podle Schinka...

V dnešním dílu Drbny historičky se dozvíte něco o historii Masných krámů. Nebudeme ale mluvit o oblíbené restauraci a pivnici, ale o tom, co jí předcházelo. Místo ní tam totiž po roce 1900 stály obchody, které chtěla radnice vykoupit a následně...

Dnešní díl Drbny historičky se věnuje domu na rohu Krajinské a Hroznové ulice. Jeho majitelem byl Rudolf Ettmayer. Jednu dobu v něm sídlil obchod s módním zbožím. Později byla ale dům zbořen a dnes místo něj stojí Komerční banka.

V dnešním díle Drbny historičky se Jan Schinko věnuje Masným krámům. Tentokrát z jiného úhlu pohledu. Jeden čas byly považovány za ostudu města. Po roce 1948 je nechala radnice zavřít. V době bourací hrozilo, že Masné krámy z Budějc zmizí, v roce...

Jan Schinko se v dalším dílu Drbny historičky podíval na Krajinskou ulici. Konkrétně na domy, které v ní stojí. Našli jsme tam asi 11 pekařství, obchodní dům Teta, spořitelna, staré masné krámky nebo obchodníka Karla Micka.

Se čtvrtkem je zde další díl oblíbeného seriálu Drbna historička. Historik Jan Schinko tentokrát věnoval čas budějcké záložně.

Stavba budovy nové části obchodního centra IGY v Českých Budějovicích dosáhla nejvyššího bodu, který je skoro 21 metrů nad zemí. Na výstavbu nosné konstrukce stavbaři potřebovali osm tisíc kubíků betonu a 1100 tun oceli. Symbolického položení...