Vědci zkoumají úbytek ryb, hlavními podezřelými jsou kormoráni

Autoři | Foto Biologické centrum AV ČR

Vysoká populace kormorána velkého představuje pro české a evropské řeky vážnou hrozbu. Vědci z Biologického centra AV ČR nyní spouštějí terénní experimenty, které mají zjistit, do jaké míry tyto dravé ptáky stojí za úbytkem původních druhů ryb.

Na řekách Střela a Svatava na Karlovarsku instalují vědci provazo-fáborkové zábrany, jejichž cílem je snížit intenzitu lovu kormoránů a chránit cenné rybí populace. „Kormorán velký je mimořádně efektivní predátor a v některých úsecích řek může jeho lov výrazně ovlivnit rybí společenstva. Bez srovnávacích experimentů ale nelze objektivně říci, do jaké míry je za úbytek ryb skutečně zodpovědný,“ vysvětluje Martin Čech z Biologického centra AV ČR.

Podle studie Martina Čecha a Lukáše Vejříka z roku 2011 průměrný kormorán uloví denně zhruba 400 gramů ryb. Velcí jedinci, přesahující 3,5 kg, mohou spořádat až kilogram ryb denně a polykat ryby dlouhé půl metru. Při sčítání v letech 2006 a 2012 dosahovala celoevropská populace téměř dvou milionů ptáků a v některých regionech, například ve Švédsku či Pobaltí, počty dál dramaticky rostou.

Denně tak kormoráni uloví ryby v hodnotě přes 1,5 milionu eur. Škody nejsou jen ekonomické. Na původní druhy ryb, jako jsou lipan podhorní nebo parma obecná, působí predace extrémně silně. Kormoráni často loví ve skupinách, někdy i desítky až stovky ptáků, což zvyšuje lokální dopad na rybí společenstva.

Led na Lipně se zabarvil do smaragdu. Vědci popsali vzácný zimní úkaz

Led na největší jihočeské nádrži získal o Vánocích nečekaný odstín. Sinice se u hladiny udržely déle než kdy dřív a vytvořily zelené mapy pod průhlednou krustou. Odborníci z Biologického centra AV ČR mluví o jasném signálu eutrofizace i klimatu.

„Cílem experimentů není zavést používání fyzických zábran jako dlouhodobé řešení, ale na základě tvrdých dat přesně vyhodnotit, jak velký podíl má kormorán velký na úbytku původních druhů ryb v evropských řekách a jakou roli hrají i další faktory, jako jsou jiní dravci, změna klimatu, znečištění nebo další lidské vlivy,“ dodává Čech.

Projekt chce výsledky experimentů využít k objektivnímu posouzení stavu evropských říčních ekosystémů. Tyto poznatky by měly být podkladem pro udržitelný management populace kormorána i ochranu původních rybích druhů. Experimenty probíhají současně i v dalších evropských zemích, včetně Dánska, Německa, Rakouska a Polska.

Hodnocení článku

Chceš nám něco sdělit?Napiš nám

Napiš do redakce

Pošli nám tip na článek, reakci na daný článek nebo jakoukoliv zpětnou vazbu.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Štítky vědci, výzkum, ryby, kormoráni

Komentáře

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.

Pošli tip na kulturní akci

Publikace zaslané kulturní či sportovní akce není garantována a vždy o publikaci rozhoduje redakce.
Zasláním tipu do redakce zároveň deklaruji, že mám svolení s užitím fotografie.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Odesláním formuláře souhlasím s obchodními podmínkami, etickým kodexem a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.