DRBNA HISTORIČKA: Tam, kde kdysi voněly tužky, dnes projíždí jen vlaky ke Kovošrotu

V časech 1. republiky, socialismu a chvíli v 90. letech 20. století stály a byly v provozu na Rudolfovské naproti sobě dvě prosperující továrny. Vlevo ve směru na Pěknou vyhlídku větší podnik Grafo a vpravo menší Ripet. (Pozn.: „Pěkná vyhlídka“ na město bývala lokalita kolem rolnické školy a hostince Na Mýtě.)

Podnik Grafo byl zapsán do obchodního rejstříku dne 20. března 1920. Dle zápisu byla předmětem podnikání výroba a prodej tužek, obchod s výrobky vlastními i cizími téhož druhu a příbuzných, nabývání a najímání továren a závodů, jejichž činnost souvisí s působením společnosti, a vývoz výrobků do zahraničí.

DRBNA HISTORIČKA: Muzeum stálo původně v sevření kasáren, zepředu ho nešlo ani vyfotit

Čtvrtek, 29. května 2025, 16:00Historička

V novém díle Drbny historičky se Jan Schinko vrací k začátkům městského muzea v Českých Budějovicích. Přibližuje, proč se dlouho nedalo muzeum fotit zepředu, jak se nakládalo s městskými pozemky a co všechno předcházelo slavnostnímu otevření v roce...

Na snímku je zachycen areál Grafa z budovy podniku Ripet přes Rudolfovskou po roce 1980. Nad vrátnicí jsou tabule s nápisy: KOH-I-NOOR HARDTMUTH, n. p., závod 02, druhý pod tím: Jak budeme dnes pracovat, tak budeme zítra žít. Vpravo vzadu, v podniku Igla, se tyčí komín s prstencem. Když tam komín stál, nic se nedělo. Když se zbořil, zjistilo se, že tam nějak chybí, což se ovšem dalo čekat.

Grafo vyrábělo tužky: šestihranné, osmihranné, leštěné i neleštěné, oválné tesařské, obří až do délky 35 cm, tužky do zápisníků, kapesní tužky, malířské a školní pastelky, křídy, držátka na tužky, prodlužovače, psací péra, pryže a školní tabulky. Za hospodářské krize i mimo ni se tužkou v kanceláři psalo až do délky špačka, poté se nasadil prodlužovač, utáhl se v něm špaček a psalo se dál.

Tužkárna Grafo zvolila ochrannou známku brouka latinským názvem Scarabeus, což byl posvátný egyptský brouk. Měl roztažená křídla, neodborně řečeno to byl chrobák s roztaženými křídly. Náš chrobák létá málokdy, ale když letí, tak to „něco“ letí. Po roce 1990 se zase brouk jako logo na čas obnovil. (Ve městě byla zařízena také tužkárna Národní podnik v Lipenské ulici, která měla ochrannou známku zelený jetelový čtyřlístek.)

DRBNA HISTORIČKA: Staré bělidlo stálo u Dlouhého mostu, s prádlem tam pomáhaly i děti

Čtvrtek, 22. května 2025, 16:00Historička

V novém díle Drbny historičky se Jan Schinko vrátil do doby, kdy se v Budějovicích ještě pralo na veřejných bělidlech. Zavzpomínal na zapomenutou lokalitu zvanou Staré bělidlo, kde se kdysi sušilo prádlo. Přečtěte si, kde všude podobné plochy byly a...

Grafo mělo svou železniční vlečku napojenou z „průmyslové koleje“ (dnes po ní jezdí jen Kovošrot do Nového Vráta). Sousedem Grafa na Rudolfovské byla továrna na cementové zboží Patzák a Hromada (za socialismu Rybena). Vzadu Česká sirkárna, za socialismu Igla.

Nejvyššího výkonu dosáhlo Grafo na konci 30. let 20. století. V roce 1937 bylo vyrobeno 109 013 veletuctů tužek. Přes 100 000 veletuctů bylo dosaženo ještě v roce 1941. Za německé okupace klesla výroba tužek na 80 000 veletuctů.

V roce 1945 se podnik Grafo znovu rozjel, stále jako akciová společnost. Roku 1950 bylo v Grafu vyrobeno 180 000 veletuctů tužek, v roce 1951 maximum 217 094 veletuctů. Ještě na začátku roku 1952 Grafo vysoko překračovalo plán výroby. V květnu 1952 byl konec. Grafo bylo po masivním nátlaku ministerstva průmyslu zlikvidováno. Stroje a zásoby byly přestěhovány do Hardtmuthky a do prázdného Grafa byla zase z Hardtmuthky přestěhována výroba mechanických tužek, čímž na Rudolfovské vznikl v objektech Grafa a Ripetu závod 02 – mechanické tužky.

Časopis Tužkař v roce 1952 po pravdě, ale umírněně uvedl, že sloučení Grafa s n. p. KIN Hardtmuth nebylo osazenstvem Grafa uvítáno právě s nadšením. Tužkárna Národní podnik s oblíbeným zeleným čtyřlístkem zanikla úplně. Současně se stěhováním sem a tam mezi Rudolfovskou a Gerstnerovou ulicí objevily se podle pamětníků prvně na vrátnicích píchací hodiny.