V době povodní byly naštěstí prázdniny. Ve škole tak nikdo nebyl. Základní škola Matice školské měla úplně zatopené sklepy. „To, jak vypadaly, když voda odtekla, bylo něco strašného,“ popisuje bývalá učitelka Růžena Kubánková.

Byla to prý láska na první pohled. Tak stále mluví Barbora Šiftová z Českých Budějovic o stavení, které si se svým manželem před šestnácti lety vyhlédla a rozhodla se v něm natrvalo zakotvit. Toto slovo je na místě, dům je bývalým mlýnem a možná opravdu nějakou kotvu v sobě má. Ustál už totiž několik velkých vod, a to včetně povodní v srpnu 2002.

Takový klid, jaký byl při povodních v srpnu 2002, za svou osmatřicetiletou službu u policie Milan Nechanický nepamatuje. Policisté v Českých Budějovicích v té době neřešili žádné případy trestné činnosti, všichni lidé totiž měli úplně jiné starosti.

Ačkoliv se evakuačních prací příliš neúčastnil, prožíval dramatické situace se svými kolegy. Radek Suchan působil na operačním středisku a pomáhal koordinovat práce hasičů, kteří zasahovali během povodní před patnácti lety přímo v terénu. A zatímco pomáhal zachraňovat životy a majetek, voda mu ničila chalupu.

V noci z úterý na středu 7. srpna 2002 se v Borovnici na Českobudějovicku změnil potok v řeku a na jihu Čech tím začaly povodně, které sužují především Malši. Situaci na jihočeských potocích a řekách sledujeme živě.

Na dvě části v srpnu před patnácti lety zcela rozdělila velká voda Hlubokou nad Vltavou. Jedinou spojnicí mohl být most, ale i když stál na svém místě, přes něj se nikdo nedostal. Bylo to totiž životu nebezpečné. Své o tom ví současný policejní mluvčí Milan Bajcura. V roce 2002 žil a sloužil právě v jihočeském městečku, které se pyšní turisticky atraktivním zámeckým skvostem.

Dvě velká fotbalová hřiště s přírodním trávníkem, jedno hřiště s UMT a tréninková plocha s UMT. To mají nyní k dispozici fotbalisté divizní Malše Roudné, kteří museli po povodních v roce 2002 hrát tři roky v azylu a hledat nové pozemky pro vybudování nového areálu.

Obrovskou životní zkušeností byly povodně v roce 2002 pro tehdy sedmadvacetiletého policejního inspektora českobudějovického obvodního oddělení Bohumila Bednáře.

Petr Král, pracovník štábu 15. ženijního pluku v Bechyni, už věděl, do čeho jde. První zkušenost s povodněmi zažil již v roce 1998. O čtyři roky později byl praporčík nasazen v Českém Krumlově a na státním zámku ve Veltrusech. Přestože byla jeho práce fyzicky náročná, nejtěžší pro něj byla bezmoc zastavit řádění živlu.

Už před patnácti lety byl součástí krajského krizového štábu. Tehdejší náměstek ředitele Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje Lubomír Bureš patřil do týmu, který prakticky neměl čas si vydechnout a koordinoval pomoc postiženým obyvatelům. Po patnácti letech vzpomíná, už jako ředitel jihočeských hasičů, jak během jediného krátkého volna plaval ze svého domu ven.