neděle 28. února 2021 Lumír

Nových dárců dřeně bylo loni méně kvůli koronaviru, rekordní je počet odebraných štěpů

Nově vstoupilo v uplynulém roce do Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD) pouze 5 275 dárců, kteří jsou připraveni zachránit život druhému člověku. Nábory tak kvůli koronavirové pandemii klesly zhruba o polovinu oproti létům předchozím. Paradoxně ale v náborově silně podprůměrném roce darovalo svoje krvetvorné buňky vůbec nejvíce zaregistrovaných dobrovolníků, lékaři odebrali rekordních 62 štěpů. 

„Díky předchozím náborově úspěšným létům loni darovalo kostní dřeň nejvíce lidí v historii registru. Zhruba polovina odebraných buněk pomáhala českým pacientům, polovina putovala do zahraničí. Třicet štěpů odeslaných do zahraničí svědčí bezesporu o kvalitě našeho registru, který se ale bohužel aktuálně potýká s nedostatkem nových dárců. Pokud by i v letošním roce nábory stagnovaly, pak by mohli v budoucnu lékařům noví dobrovolníci chybět,“ říká Pavel Jindra, vedoucí lékař Českého národního registru dárců dřeně a primář hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň.       

Jak si loni vedl Český národní registr dárců dřeně konkrétně?

Loni se k registraci rozhodlo nepatrně více žen než mužů, přihlásilo se jich 2 712, tedy o 149 více než mužů. Z pohledu regionů se nejvíce hlásili zájemci z Olomouckého, Jihomoravského, Ostravského a Plzeňského kaje. Průměrný věk byl pak 26 let.

Celkem se krvetvorné buňky odebraly 62 dárcům, z čehož 32 bylo pro naše pacienty, 30 pro zahraniční. „České buňky se nejčastěji vydaly na pomoc nemocným v Německu, Francii a Velké Británii, cestovaly ale také do Kanady či USA,“ přibližuje vedoucí lékařka koordinačního centra Jana Navrátilová. Naopak pro naše pacienty se ze zahraničí importovalo 63 buněk, a to nejčastěji z Německa a Polska.      

Registr také jako každý rok vyřazoval některé již dříve zapsané potenciální dárce, důvodem byl většinou vysoký věk nebo neodpovídající zdravotní stav. V roce 2020 tak registr opustilo 878 osob. 

Dlouhodobý cíl registru

V současnosti se každoročně pouze 15-20 procent nepříbuzenských transplantací v Česku provádí s dárcem z českého registru, tzv. „národním“ dárcem. Pro zbývající pacienty se musí krvetvorné buňky dovézt ze zahraničí. „I když je tento ukazatel u nás i tak mnohem příznivější než v řadě jiných vyspělých zemích (např. Rakousko 6 procent transplantací s národním dárcem, Francie či Nizozemsko 8 procent a Švýcarsko, Belgie či Dánsko pouze cca 3 procenta), je naším současným hlavním cílem tento podíl zvýšit. Transplantovat českého pacienta s dárcem ze zahraničí je nejenom dražší, ale i organizačně a časově náročnější, zvláště v současné době omezeného cestování kvůli protipandemickým opatřením. Přitom pro úspěšnost transplantace je její včasné provedení zásadní,“ doplňuje Jindra.

Dva roky se nic nedělo. Pak mi jednoho rána zazvonil telefon, popisuje muž, který daroval kostní dřeň

U policie pracuje Vladimír Smolík už 12 let. Heslo „Pomáhat a chránit“ nemá jen v popisu práce, za vlastní si ho vzal i v osobním životě. Před dvěma lety se totiž rozhodl, že vstoupí do registru dárců kostní dřeně. A jeho rozhodnutí se ukázalo...

Záměrem Českého národního registru dárců dřeně je posunout podíl českých pacientů transplantovaných s lokálním dárcem alespoň na čtvrtinu či třetinu tak, aby se registr přiblížil státům jako je Španělsko s 24 procenty transplantací s národním dárcem, či USA (49) nebo dokonce Německo (74 ).

Hodnocení článku je 80 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto kostnidren.cz

Štítky kostní dřeň, Českého národního registru dárců dřeně, registrace, dárci

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.