Čtvrtek 12. 3. 2026 | Svátek má Řehoř
Rudolfovská třída patří k nejstarším dopravním tepnám Českých Budějovic. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky popisuje její vznik na počátku 19. století, připomíná spory o podobu Dlouhého mostu i nerealizované plány, které z ní měly udělat velkoměstský bulvár. Dnes přitom zůstává ulicí, která se od dob před druhou světovou válkou změnila jen málo.
Rudolfovská třída (mezi světovými válkami Třída československých legií) se trochu liší od Pražské a Linecké. Jednak nevede přímo do centra a za druhé je rovná jako podle pravítka až k rolnické škole na Pěkné vyhlídce. Je prostě jiná. Když se na Rudolfovské něco kopá, řeší se na radnici vzniklý dopravní problém. Nepomáhá příliš ani na východ od města vybudovaná dálnice.
O Rudolfovskou se musí obec starat, což se dnes plus minus děje, ale zpětně historicky ji radní často vynechávali. Byla to totiž císařská erární c. k. silnice v silniční síti třeboňsko-domažlické, navazující za Třeboní na silnici směr Tušť a Vídeň. Silnice byla určena dvorním dekretem už v roce 1770. Také Dlouhý most nebyl ve správě města, nýbrž eráru. Budějovice mohly finančně přispět a poskytnout místní řemesla, ale o projektu nerozhodovaly.
Ještě v roce 1931, když se stavěl nový Dlouhý most, chtěla radnice most širší a pruhy na něm pro tramvaje, ale u zemského úřadu neuspěla. Leda že by to sama zaplatila, ale na to neměla. Tím rozvíjející se Čtyři Dvory přišly o tramvaje.
Čtvrtek, 29. ledna 2026, 16:00
Slavná kavárna Savoy patřila k místům, která dávala Českým Budějovicím atmosféru velkého města. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historicky připomíná její vznik, rozkvět i zánik a popisuje, jak se prostor u Divadelní ulice a Malše proměňoval...
V Evropě na přelomu 18. a 19. století bylo zejména kvůli Napoleonovi Bonapartovi příliš rušno, takže se Rudolfovská začala stavět až v roce 1811. Erár určil, že silnice nepovede rovnou do města, ale na sady a kolem nich k Dlouhému mostu. Odůvodnění bylo vojenské. Město bylo obehnáno dvojitými hradbami, vodními příkopy a řekami, prakticky tehdejší vojenskou technikou nedobytné. To však záhy ztratilo význam a navíc městská rada rozhodla v roce 1825 hradební systém zlikvidovat (stavební materiál z hradeb pak prodávala zájemcům).
Po roce 1827 začali po Rudolfovské jezdit formani, povozy, kočáry apod. Silnice se též nazývala Rybářská. Zřejmě se po ní často vozily ryby z Třeboně. První domky se začaly stavět po roce 1830 poblíž dnešního viaduktu, kde ještě nevedla železnice. U sadů se na šikovné lokalitě postavila zájezdní hospoda U Brabců.
Okolnost, že Rudolfovská při příjezdu do města najednou jaksi končí, nevadila. Povozy jednoduše zahnuly buď vpravo, nebo vlevo. Až před 2. světovou válkou a krátce po ní navrhovala firma KAJA, aby se Rudolfovská prorazila skrz sady a ústila do Hroznové. Tato firma sídlila v Kněžské poblíž navrhovaného vyústění Rudolfovské. Návrh prošel jen místním tiskem. Radnice se tím vůbec nezabývala. Objevil se také návrh od autoklubu napřímit od Brabců ulici Besední v půdorysu jako přímku přímo na Mariánské náměstí. To radnice probírala a příkře zamítla.
Čtvrtek, 26. února 2026, 16:00
V dalším díle Drbny historičky se historik Jan Schinko vrací na pravý břeh Malše. Připomíná zahradní restauraci U Wendlerů, Katovnu i zaniklý Velký pivovar a sleduje, jak dvacetileté váhání radnice otevřelo prostor výstavbu Savoye. Ukazuje, že...
Po roce 1945 se radní a příslušné složky začaly o Rudolfovskou intenzivně zajímat. Viděly v ní oprávněně obchodní, stavební a výtvarný potenciál. Ustanovená komise napočítala na Rudolfovské 16 domů přízemních, jednopatrových 25, dvoupatrových 12 a třípatrové jen 3. Budějovice měly ve srovnání s podobnými městy nejvíce přízemních a jednopatrových domů.
Vznikla také myšlenka, že by se mělo něco udělat s dlažbou z velkých kostek. V plánu byl veletržní palác, všesportovní hala, dětská nemocnice, letecké linky do Prahy, Ostravy a Popradu (Sliač), velkoměstská Rudolfovská a už tenkrát v roce 1947 vltavská levobřežka, která by odklonila tranzit mimo centrum.
Po únoru 1948 se vyměnili politici a bylo to jinak. Vysloveně plán rozvoje města z roku 1947 nezakázali, ale zaujali polohu mrtvého brouka, později ho trochu oživili a vypracovali svůj úplně jiný plán. Zůstal v něm jen líbivý motiv města asfaltu. Rudolfovská je dnes skoro stejná jako v roce 1947, což nijak nevadí (vládne Lanovka), ale asi se kdysi od císařské silnice čekal pařížský bulvár.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
